První školní den – nový začátek!

1.ZÁŘÍ – první školní den pro mnoho dětí. Jaký byl první den Vášeho dítěte, nebo Váš  ? Co se Vám vybaví, při vzpomínce na školu? Těšili jste se, nebo jste měli z něčeho strach ?

Já jsem se do první třídy těšila, měla jsem novou červenou aktovku, kožený penál, který měl přihrádky na pero (tehdy  na inkoust s dřevěnou násadkou, později plnicí…),  tužky a gumu, kterou jsem pak často zapomínala doma, ale hodná kamarádka, mi tu svou vždycky půjčila. Jo a barevné bačkorky (nejčastěji červené), každý rok nové a větší.

Vlastně jsem nevěděla co mě ve škole čeká, představovala jsem si, že si budeme hrát a při tom se učit, ( jak již v 16 století a celé další generace sliboval učitel národů – Jan Ámos Komenský ve své knize „Škola hrou“).

První den nás ve škole přivítal pan ředitel, který nás pak celý rok učil a začal nám rozdávat školní rozvrh a první úkoly a tím začaly povinnosti. Nejdříve nám vše pomalu vysvětloval a několikrát připomínal. Jednou nám však nepřipomněl, že máme odpolední vyučování a tak nás několik žáčků odpoledne do školy nepřišlo.

19. března, na svátek Josefa (tak se pan ředitel na prvním stupni jmenoval) nám řekl, že pro nás něco má a z kapsy svého saka, které na sobě nosil, vyndal sáček peprmintových bonbonů v čokoládě a každému nabídl, pak byl najednou sáček prázdný, ale na všechny se ještě nedostalo, i já jsem byla mezi nimi s pusu plnou slin a měla jsem strach, že bonbón nedostanu, ale pan ředitel (naštěstí) sáhl do druhé kapsy a rozdal bonbóny i nám ostatním a ten den se dokonce ani nezkoušelo.

EMA MÁ MÍSU, MÁMA MELE MASO, a najednou se to začalo mlít všechno rychleji a zrychlovalo se to a zrychlovalo. Někdy se mi z toho točila hlava a tak jsem se  zadívala z okna, jak padá listí, prší, chumelí a taky krásně svítí sluníčko…. (Nebojte, mám i maturitu).

Jak to však vypadá, když je „Škola hrou“ jsem nějak nezjistila, možná v nějaké jiné škole, nebylo to u Vás? Přihlaste se !     nebo mi napište.

Po prázdninách jsem se ale vždy do školy těšila na nové zážitky, vědomosti a zajímavosti, třeba jak nádherně učitel dějepisu vyprávěl pověsti starého Říma a Řecka si vzpomínám ještě dnes, ale i na kamarády a samozřejmě na nové bačkorky….

Na některé učitele vzpomínám s láskou, nejvíc na úžasnou paní učitelku zeměpisu a němčiny, (která žije nedaleko v domově důchodců, je jí přes 90 let a stále rádi se navštěvujeme, píšeme a telefonujeme si. Ona byla vždy laskavá a měla velké pochopení pro žáky, zkrátka byla moc hodná, čehož někteří chlapci rychle využili a ve třídě byl někdy takový hluk, že na nás přišel vysoký pan ředitel (tentokrát na druhém stupni), ze kterého šel až strach a některé chlapce vytahal za ucho nebo za vlasy, až mu někdy pár těch vlasů v ruce zůstalo.

Ani spolužáci nebyli vždycky milí a sama jsem si prošla nepříjemnou šikanou od chlapců, ale i od dívek, kteří mi dávali najevo svou moc a sílu.

Vím, co to je, když dítěti nikdo nevěří, že mu někdo ubližuje, proto nenechte své děti trpět nikdy a nikde, ptejte se každý den své dcery nebo syna, jak se mu ve škole líbí, co je nového a zda se něčím netrápí. Nebuďte lhostejní a pokud vaše dítě nechce jít ráno do školy, bolí ho bříško, hlava nebo cokoli jiného, věnujte mu svoji pozornost a lásku, povídejte si s ním, abyste zavčas rozpoznaly „Co se děje“. Přečtěte si můj článek, který pojednává o šikaně s názvem: Vyřešený případ malé utrápené holčičky – pomocí EFT

Signály těla jsou tím prvním varováním, kdy nám tělo dává najevo, že se mu něco nelíbí, nepřehlížejte tyto signály u sebe, ale ani u svých dětí. Vždy je lépe s tím něco udělat dříve, než později.

Krásný začátek nejen školního roku Vám přeje Marie Kostelecká

Jak jsou s EFT terapií spokojeni klienti si můžete přečíst zde : Reference 

Pokud se chcete objednat na terapii, nebo se na cokoli zeptat, napište mi

Krásný každý den!

3 komentáře u „První školní den – nový začátek!“

    1. Marie Kostelecká Autor příspěvku

      Milá Maruško,moc hezky jsi to napsala, líbilo se mě to. Asi také proto, že to byl i můj svět. Poznala jsem se tam. Ty bonbóny mě také utkvěly v paměti. Asi proto, že jsme jich tolik neměli, byly tenkrát vzácnější. Na krákání vlasů ředitelem si nevzpomínám.
      A co jinak děláš?
      My chodíme, chodíme, chodíme na houby.Hezký večer i den přeje N.

    1. Marie Kostelecká Autor příspěvku

      Ahoj Naďo,mám radost, že se ti článek líbil, a děkuji za odezvu.
      To víš, že jsem u toho myslela i na Tebe 🙂

  1. Marie Kostelecká Autor příspěvku

    Maruško děkuji za krásný mail, už jsem ho poslala dál díky M.
Close Menu
„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde