První školní den – nový začátek!

1.ZÁŘÍ – první školní den pro mnoho dětí. Jaký byl první den Vášeho dítěte, nebo Váš  ? Co se Vám vybaví, při vzpomínce na školu? Těšili jste se, nebo jste měli z něčeho strach ?

Já jsem se do první třídy těšila, měla jsem novou červenou aktovku, kožený penál, který měl přihrádky na pero (tehdy  na inkoust s dřevěnou násadkou, později plnicí…),  tužky a gumu, kterou jsem pak často zapomínala doma, ale hodná kamarádka, mi tu svou vždycky půjčila. Jo a barevné bačkorky (nejčastěji červené), každý rok nové a větší.

Vlastně jsem nevěděla co mě ve škole čeká, představovala jsem si, že si budeme hrát a při tom se učit, ( jak již v 16 století a celé další generace sliboval učitel národů – Jan Ámos Komenský ve své knize „Škola hrou“).

První den nás ve škole přivítal pan ředitel, který nás pak celý rok učil a začal nám rozdávat školní rozvrh a první úkoly a tím začaly povinnosti. Nejdříve nám vše pomalu vysvětloval a několikrát připomínal. Jednou nám však nepřipomněl, že máme odpolední vyučování a tak nás několik žáčků odpoledne do školy nepřišlo.

19. března, na svátek Josefa (tak se pan ředitel na prvním stupni jmenoval) nám řekl, že pro nás něco má a z kapsy svého saka, které na sobě nosil, vyndal sáček peprmintových bonbonů v čokoládě a každému nabídl, pak byl najednou sáček prázdný, ale na všechny se ještě nedostalo, i já jsem byla mezi nimi s pusu plnou slin a měla jsem strach, že bonbón nedostanu, ale pan ředitel (naštěstí) sáhl do druhé kapsy a rozdal bonbóny i nám ostatním a ten den se dokonce ani nezkoušelo.

EMA MÁ MÍSU, MÁMA MELE MASO, a najednou se to začalo mlít všechno rychleji a zrychlovalo se to a zrychlovalo. Někdy se mi z toho točila hlava a tak jsem se  zadívala z okna, jak padá listí, prší, chumelí a taky krásně svítí sluníčko…. (Nebojte, mám i maturitu).

Jak to však vypadá, když je „Škola hrou“ jsem nějak nezjistila, možná v nějaké jiné škole, nebylo to u Vás? Přihlaste se !     nebo mi napište.

Po prázdninách jsem se ale vždy do školy těšila na nové zážitky, vědomosti a zajímavosti, třeba jak nádherně učitel dějepisu vyprávěl pověsti starého Říma a Řecka si vzpomínám ještě dnes, ale i na kamarády a samozřejmě na nové bačkorky….

Na některé učitele vzpomínám s láskou, nejvíc na úžasnou paní učitelku zeměpisu a němčiny, (která žije nedaleko v domově důchodců, je jí přes 90 let a stále rádi se navštěvujeme, píšeme a telefonujeme si. Ona byla vždy laskavá a měla velké pochopení pro žáky, zkrátka byla moc hodná, čehož někteří chlapci rychle využili a ve třídě byl někdy takový hluk, že na nás přišel vysoký pan ředitel (tentokrát na druhém stupni), ze kterého šel až strach a některé chlapce vytahal za ucho nebo za vlasy, až mu někdy pár těch vlasů v ruce zůstalo.

Ani spolužáci nebyli vždycky milí a sama jsem si prošla nepříjemnou šikanou od chlapců, ale i od dívek, kteří mi dávali najevo svou moc a sílu.

Vím, co to je, když dítěti nikdo nevěří, že mu někdo ubližuje, proto nenechte své děti trpět nikdy a nikde, ptejte se každý den své dcery nebo syna, jak se mu ve škole líbí, co je nového a zda se něčím netrápí. Nebuďte lhostejní a pokud vaše dítě nechce jít ráno do školy, bolí ho bříško, hlava nebo cokoli jiného, věnujte mu svoji pozornost a lásku, povídejte si s ním, abyste zavčas rozpoznaly „Co se děje“. Přečtěte si můj článek, který pojednává o šikaně s názvem: Vyřešený případ malé utrápené holčičky – pomocí EFT

Signály těla jsou tím prvním varováním, kdy nám tělo dává najevo, že se mu něco nelíbí, nepřehlížejte tyto signály u sebe, ale ani u svých dětí. Vždy je lépe s tím něco udělat dříve, než později.

Krásný začátek nejen školního roku Vám přeje Marie Kostelecká

Jak jsou s EFT terapií spokojeni klienti si můžete přečíst zde : Reference 

Pokud se chcete objednat na terapii, nebo se na cokoli zeptat, napište mi

Krásný každý den!

3 komentáře u „První školní den – nový začátek!“

    1. Marie Kostelecká Autor příspěvku

      Milá Maruško,moc hezky jsi to napsala, líbilo se mě to. Asi také proto, že to byl i můj svět. Poznala jsem se tam. Ty bonbóny mě také utkvěly v paměti. Asi proto, že jsme jich tolik neměli, byly tenkrát vzácnější. Na krákání vlasů ředitelem si nevzpomínám.
      A co jinak děláš?
      My chodíme, chodíme, chodíme na houby.Hezký večer i den přeje N.

    1. Marie Kostelecká Autor příspěvku

      Ahoj Naďo,mám radost, že se ti článek líbil, a děkuji za odezvu.
      To víš, že jsem u toho myslela i na Tebe 🙂

  1. Marie Kostelecká Autor příspěvku

    Maruško děkuji za krásný mail, už jsem ho poslala dál díky M.

Napsat komentář

Close Menu
„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde