Nedávno jsem byla na večeři s kamarádkami. Když jsme se posadily k čistě prostřenému stolu, přišel číšník a nejdříve se nás zeptal, co si dáme k pití. Objednaly jsme si čaj, kávu, džus, a perlivou vodu. Pak jsme si začaly povídat o zážitcích, které nás potkaly v poslední době a najednou jsme se všechny zadívaly na kolegyni, která nemohla odpoutat svůj zrak od své sklenice plné průhledné křišťálově čisté vody plné bublinek.
Když viděla, jak se na ní nechápavě díváme, začala vyprávět, že bydlí ve vesnici a že jim v celém domě neteče voda, že sice mají studnu, ale prázdnou. Nevěřícně jsme kroutily hlavami a vyptávaly jsme se jí, co pijí, jak myjí nádobí, kam se chodí vykoupat a vyprat…Naštěstí má blízko rodinu a dobré přátele, ale nevědí, jak TO budou řešit dál, protože firma, která jim má udělat vrt zjistila, že voda není v deseti až padesáti metrech jako dřív, ale asi až sto metrů hluboko. Z nedostatku deště – tedy vody z hora, není ani voda zdola. Často se říká : JAK NAHOŘE TAK DOLE! a to platí i v tomto případě. Připomnělo mi to písničku, kterou hraje Hradišťan MODLITBA ZA VODU s textem Jana Skácela: „Ubývá míst, kam chodívala pro vodu, Má starodávná milá, starodávná milá, Kde laně tišily žízeň, kde žila rosnička, A poutníci skláněli se nad hladinu, aby se napili z dlaní… Voda si to na vzpomíná, voda je krásná, Voda má voda má voda má… Chraňte tu vodu a nedejte oslepnout prastaré zrcadlo hvězd… „
Všechny jsme v té chvíli přemýšlely, kde všude VODU potřebujeme a že máme doma myčky, pračky, rychlovarné konvice, kávovary, vany, akvária a dokonce i bazény….V tom nám číšník přinesl objednané jídla, další pití a na závěr kávičku se sklenicí vody. Po večeři číšník odnesl nádobí, které jistě umyjí a čím jiným, než zase– vodou. Jiná kamarádka nám vyprávěla, jak se její známá vrátila z Afriky a když přijela domů, tak šla na toaletu a samozřejmně spláchla. V údivu kolik vody proteklo, prohlásila : „Tolik VODY by v Africe stačilo pro celou vesnici na celý den!“
Až mi z toho vyschlo v ústech a objednala jsem si další láhev vody. Připijme si tedy vodou na VODU „ŽIVOTODÁRNÁ VODO, BUDIŽ POCHVÁLENA! – toto je zároveň i můj nový přípitek!
Ještě chvíli jsme si povídaly, pak jsme zaplatily a rozloučily jsme se. Já jsem nasedla do auta a protože skla byla špinavá, postříkala jsem je vodou z ostřikovače a stěrače je setřely. Za chvíli začalo drobně pršet, jindy bych řekla : „Už zase prší.“ Ale dnes jsem si opět myslela : „ŽIVOTODÁRNÁ VODO, BUDIŽ POCHVÁLENA!!!“ Když jsem byla malá, nejčastěji jsme si natočili vodu z kohoutku anebo si udělali šťávu s vodou. Někdo tehdy říkal, že se v budoucnu bude voda prodávat, nikdo jsme tomu nechtěl věřit?!?! I člověk je z 80% voda, ale o tom až někdy příště… Co Vás napadne při slově voda, co pro Vás znamená ?!?! –
Pokud se chcete na cokoli zeptat, tak mi napište .
„Krásný každý den“ Marie Kostelecká www.mariekostelecka.cz